Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Video zachycuje myší neurony, tedy buňky mozkové tkáně, které svým řetězením umožňují přenos nervového vzruchu. Defekt v odstraňování mrtvých neuronů je vážnou poruchou, který vede k jejich hromadění a poškození mozku. Tento problém pak může velice snadno vést k řadě neurodegenerativních chorob. Za tímto účelem používá nejen mozek, ale i ostatní orgány přirozený systém, který mrtvé buňky doslova "uklízí". Dodnes však mechanismy, které toto "buněčné hrobaření" představují nebyly zcela objasněny.

Pro studium této problematiky usmrtili vědci z Yale pomocí systému 2Phatal v myších mozcích konkrétní neurony. Následně sledovali, jak tento uměle vyvolaný nepořádek čistí jejich živé kolegyně, které označili fluorescenčními barvami. Tým z Yale odhalil, že se tohoto buněčného "pohřbu" zúčastnily celkem tři typy tzv. gliových buněk, z nichž každá do procesu přispěla svou vlastní rolí. Tato tkáň je v mozku zcela zásadní, v hojném počtu neurony obklopuje a vyživuje. Zjednodušeně řečeno se jedná o jakýsi "nonstop zákaznický servis", který vykonává opravdu velice široké spektrum činností. První skupinu představovaly takzvané mikroglie, které bezprostředně po smrti neuronu přes mrtvolu "nalehly". Mezitím astrocyty, o kterých jsme podrobněji psali v jednom z předchozích článků, odklidily dendrity, paprskovité výběžky. Poslední přiložily ruku k dílu polydendrocyty, jinak taky známé jako NG2 buňky, které prostor pro odumřelém neuronu následně zaplnily. Výsledky své práce vědci z Yale publikovali v časopise Science Advances.

Je velice zajímavé, že při pozorování starých mozkových tkání probíhal tento proces výrazně pomaleji a odstranění mrtvého neuronu trvalo až dvakrát déle. Tým z Yale říká, že takové tempo může být právě jeden z důvodů ke vzniku neurodegenerativních onemocnění. "Buňky umírají každý den a pokud nedojde k jejich efektivnímu odklizení, mohou tyto buněčné mrtvoly způsobit poškození a zánět," říká Jaime Grutzendler, vedoucí provedené studie. "Díky těmto znalostem můžeme v budoucnu umírající buňky rychleji z mozku odstraňovat a zabránit tak mnoha chorobám souvisejících s vysokým věkem."

Originální publikace: https://advances.sciencemag.org/content/6/26/eaba3239

Zdroj: New Atlas, Yale School of Medicine, zdroj titulní fotografie: Yale School of Medicine