K objevu došli výzkumníci díky pozorování některých druhů motýlů, na kterých standardně parazitovaly vosy, které vkládaly do jejich těla svá vajíčka. Pokud se toto stane, dojde k úhynu jedince.

Proč se tak děje zjišťovali entomologové z Univesrity of Agriculture and Technology v Tokiu. Jako model použili larvy nočního motýla Mythimna separata, kterou infikovali virem neštovic. Společně s kontrolními vzorky, které virus neobsahovaly, vystavili obě skupiny parazitickým vosám. Skupina obsahující virus se ubránila téměř všem parazitům, kdežto ta kontrolní neměla proti vosičkám šanci.

U infikovaných larev vědci následně identifikovali dva proteiny, které pojmenovali PKF (angl. parasitoid killing factor). Následně se další skupina vědců z University of Valencia zaměřila na obdobně infikované larvy dalších druhů a hledala v jejich těle proteiny se stejnou schopností. Podle jejich tvrzení mohlo dojít k vytvoření genů kódujících PKF několikrát.

Potvrdit existenci a funkci PKF se následně podařilo i skupině Davida Theilmanna z University of British Columbia, která dokázala u druhu Spodoptera exigua geny pro PKF umlčet. Kvůli tomu došlo k větší úmrtnosti jedinců po vystavení parazitům. Na základě dalších analýz zjistili, že PKF způsobují doslova explozi buněk u nežádoucích organismů v těle hostitele.

Výzkum částečně objasňuje, proč jsou některé larvy denních i nočních motýlů tak odolné proti parazitům, kteří jsou běžně užívané jako pesticidy. Některé otázky však zůstávají nezodpovězeny. Další výzkum by měl např. objasnit, jak přesně fungují jednotlivé PKF proteiny.

Zdroj: Science
Foto: __ drz __, Unsplash