Přestože vlci téměř nikdy nenapadají člověka, jsou považováni za jednu z nejobávanějších šelem světa. Mohou útočit na domácí zvířata, zejména ovce, kozy a telata. Bezpočet vlků byl kvůli takovémuto střetu zastřelen či jinak zabit. Na území České republiky byl poslední vlk vyhuben začátkem 20. století. Nyní se k nám tyto šelmy pomalu vrací z okolních států. Pomocí fotopastí byla jejich přítomnost prokázána minimálně na 6,8 % území státu. Zemědělci a chovatelé jsou s touto skutečností často velmi nespokojení a žádají po povolení k jejich odstřelu.
Každým rokem vznikají českým farmám škody v hodnotě milionů korun způsobené divokými prasaty, kterým se v krajině bez větších predátorů daří. Vlk by tyto stále rostoucí populace dokázal udržovat pod kontrolou. Jeho přítomnost by tak pro zemědělce mohla mít velmi pozitivní dopad. Pro bezpečnost a uchránění hospodářských zvířat je důležité používat specifické typy elektrických ohradníků, zahánět zvířata na noc do stájí a chlívů a především chovat speciálně vycvičené pastevecké psy. Je potřeba, aby se vlk naučil, že případný lov ovcí a koz „bolí“, poté se oploceným a psy hlídaným pastvinám vyhne a zaměří se výhradně na divokou zvěř.
Klíčovou roli mají vlci ve volné přírodě. Větší šelmy, u nás v ČR například i rys ostrovid, jsou důležité pro udržování ekosystémové rovnováhy. Vlčí kořistí jsou převážně srny, divoká prasata a jeleni. Udržováním počtu jejich populací tak zamezují nadměrnému spásání porostů a tím ničení přirozených biotopů pro jiná zvířata. Zvyšují tedy biodiverzitu rostlin i živočichů v daném ekosystému.
Příkladem může být Yellowstonský národní park, kde byli vlci znovu po sedmdesáti letech roku 1995 vysazeni. Jejich úlohou zde měla být kontrola stále se zvětšující populace jelenů wapiti, která přerůstala únosnou kapacitu. Jejich vliv zašel ale ještě mnohem dále. Už po deseti letech se začaly náhle obnovovat ekosystémy, které byly v jejich nepřítomnosti degradovány.
Další velmi důležitou rolí těchto psovitých šelem je jejich „léčivý účinek“. Protože vlci loví zejména nemocná nebo slabá zvířata, pomáhají vyloučením těchto jedinců udržovat stádo v dobré kondici. Zamezují přenosu chorob na ostatní členy či jiná zvířata. V České republice by tak mohl pomoci omezit šíření Aujeszkyho choroby, virového onemocnění přenášeného divokými prasaty. Ačkoliv tato nemoc není přenosná na člověka, může postihnout například hospodářská zvířata či psy, pro které je fatální.
Vlčí zajímavosti:
Je známo, že jsou velcí vytrvalci, za den urazí vzdálenost okolo dvaceti kilometrů.
Během lovu dokáží dosáhnout rychlosti až 65 km za hodinu.
Vlci dokáží výt v různých tónech a intenzitě. To slouží ke zmatení ostatních smeček či nepřátel. Posluchači si tak myslí, že má smečka desítky jedinců, ačkoliv zvuk vydávají například pouze čtyři vlci. Za ideálních podmínek může být vlčí vytí slyšet až 16 kilometrů daleko.
Zdroje: Yellowstone park, arc2020, National Geographic, animalcorner
Vstup do diskuze