Výbuch v Bejrútu z chemické perspektivy

V úterý 4. srpna otřásl hlavním městem Libanonu masivní výbuch. Tisíce lidí bylo zraněno a více než sto přišlo o život.

Podle premiéra Hassana Diaba explodovalo na 2700 tun dusičnanu amonného, který byl skladován v tamějším nákladním přístavu.

Dusičnan amonný, NH₄NO₃, je jedním ze světově nejpoužívanějších dusíkatých hnojiv. Dále se tato bílá krystalická látka používá k výrobě výbušnin, využívaných například v hornictví.

Otázkou však zůstává, čím byl výbuch způsoben. Dusičnan amonný totiž sám o sobě výbušný není. Namísto toho se tato látka chová jako oxidační činidlo – koncentrovaný zdroj kyslíku, který umožňuje a urychluje hoření jiných látek. Je to právě tato vlastnost, která z dusičnanů, jako je dusičnan amonný, dělá látky vhodné pro výrobu výbušnin.

Aby tedy došlo k výbuchu dusičnanu amonného tak katastrofálních rozměrů, je nutná souhra několika faktorů. Zdá se, že taková shoda okolností byla právě tím, co způsobilo úterní výbuch v bejrútském přístavu.

Z videozáznamů je patrné, že výbuchu, jehož sílu experti odhadují na několik set tun TNT, předcházel požár v blízkosti místa, kde byl dusičnan amonný uložen.

Při dostatečně vysokých teplotách podléhá dusičnan amonný rozkladu za vzniku oxidů dusíku a vodní páry. Toto náhlé uvolnění plynů potom může vést k explozi. Spouštěčem výbuchu dusičnanu tedy může být předcházející výbuch jiného původu, nebo požár, jako tomu bylo v čínském Tchien-ťinu, kde v roce 2015 série devastujících výbuchů dusičnanu amonného zabila 173 lidí.

Samotný požár však stále nemusí navodit explozi takovýchto rozměrů. Požár by musel působit v blízkosti dusičnanu po delší dobu a dusičnan by musel být kontaminován hořlavými látkami, což je situace, která při dlouhodobém a nesprávném skladování velkých množství této látky může nastat. Zdá se, že zásoby dusičnanu v bejrútském přístavu byly staré již několik let a pravděpodobně nebyly důkladně kontrolovány.

Výbuch, způsobený tragickou souhrou těchto faktorů, vytvořil v přístavu kráter o šířce 140 metrů, způsobil otřesy o síle 3,3 stupňů momentové škály a byl slyšitelný až na 200 km vzdáleném Kypru.

Kromě škod, které jsou patrné na první pohled, ale exploze přinesla i další hrozbu – při výbuchu se vedle dalších plynů uvolnilo také velké množství oxidu dusičitého (NO₂). Tmavě červenou barvu tohoto jedovatého plynu lze rozpoznat v oblacích kouře, zachycených na videozáznamech.

Tyto výpary můžou představovat zdravotní riziko pro obyvatele Bejrútu, a to po dobu několika dní v závislosti na povětrnostních podmínkách.

Libanonská vláda hodlá výbuch a jeho příčiny důkladně prošetřit. Bude ale zapotřebí rozsáhlých úsilí, dokud se město z následků výbuchu zcela zotaví.

Zdroje:
scientificamerican.com, bbc.com

Zdroj titulní fotografie:
https://no.wikipedia.org/wiki/Fil:2020_Beirut_explosions_pic_2.jpg