Sedm let od vydání poslední souhrnné zprávy o klimatu nyní Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) pod záštitou Organizace spojených národů (OSN) vydává její novou verzi. Dnes byla zveřejněna první část této zprávy, která se týká fyzikálních procesů změny klimatu a poznání o jejích příčinách.

Mezivládní panel pro změnu klimatu nedělá sám žádný výzkum. Jeho zpráva pouze shrnuje výsledky vědeckého výzkumu v oblasti klimatu, které byly publikovány v posledních letech a vyvozuje z nich závěry. Cílem těchto zpráv je informovat politiky a vládní představitele z celého světa o tom, co vědci vědí o změně klimatu.

Na tvorbě dnes vydané zprávy se podílelo 234 předních výzkumníků z mnoha oborů z celého světa, samotná zpráva pak cituje více než 14 000 dříve publikovaných vědeckých prací. Českou republiku v Mezivládním panelu pro změnu klimatu zastupuje klimatolog Radim Tolasz.

Co přináší zpráva nového?

Během posledních let došlo v klimatickém výzkumu ke zpřesnění a doplnění mnoha informací a souvislostí. Hlavní závěr zprávy týkající se příčin změny klimatu je však stejný, jako měla první souhrnná zpráva IPCC z roku 1990, a to, že příčinou současné změny klimatu je lidmi způsobené vypouštění skleníkových plynů a přírodní vlivy mají na současné změny zanedbatelný vliv.

Dekáda 2011-2020 byla podle zprávy o 1,1 stupně Celsia teplejší, než byl průměr před industriální revolucí. Rychlost tání ledovců a zvyšování mořské hladiny se přitom zvyšuje a je nyní vyšší než v předchozí dekádě.

Vývoj světové teplotní anomálie. Zdroj: Fakta o klimatu, CC BY 4.0

Vědci také nyní mají mnohem lepší znalosti o tom, jak lidská aktivita působí na extrémní jevy počasí, jako jsou bouře, vichřice, povodně, sucha apod. Zatímco dříve nebylo jisté, nakolik má na ně lidské působení vliv, nyní je již zřejmé, že lidmi způsobená změna klimatu způsobuje zvyšování jejich frekvence a intenzity, a toto riziko roste s každou desetinou stupně Celsia globálního oteplení.

Podle zprávy ale ještě máme šanci změnu klimatu zastavit, než se dostaneme na hodnotu oteplení o 1,5 stupně Celsia nebo 2 stupně Celsia. Na těchto hranicích oteplení se dohodly světové země v Pařížské dohodě v roce 2015 na základě vědeckých poznatků, že oteplení nad tyto hranice výrazně zhorší dopady změny klimatu na lidstvo. Zpráva pak uvádí množství skleníkových plynů, které ještě celosvětově v budoucnosti můžeme vypustit, abychom se pod daným oteplením udrželi (tzv. uhlíkový rozpočet).

Závislost oteplení na budoucích emisích CO2. Zdroj: Fakta o klimatu, CC BY 4.0

Přesnější modelování budoucího vývoje

Současně také zpráva obsahuje výrazné zpřesnění klimatických modelů, které modelují budoucí vývoj klimatu. Vzhledem ke složitosti klimatického systému a množství zpětných vazeb v něm je budoucí vývoj velmi složité modelovat. Vzhledem k pokrokům v poznání klimatických systémů i zvýšení výpočetního výkonu superpočítačů však v posledních letech bylo možné vytvořit novou generaci klimatických modelů, která se nazývá CMIP6.

Tato nová generace přináší zpřesnění modelů v oblasti jejich rozlišení i v množství proměnných, které tyto modely sledují. Souhrnná zpráva IPCC pak shrnuje výsledky těchto modelů, kterých vzniklo již několik desítek, a na jejich základě odvozuje nejpravděpodobnější trajektorie vývoje klimatu na Zemi v závislosti na množství každoročně vypouštěných emisí skleníkových plynů.

K modelování budoucího vývoje modely používají tzv. sdílené socioekonomické trajektorie. To jsou trajektorie vývoje, po kterých se lidstvo teoreticky může v budoucnu vydat, a na kterých závisí množství skleníkových plynů, které vypustíme (v případě celosvětového důrazu na snižování emisí bude celkem vypuštěno mnohem méně skleníkových plynů než v případě, kdy bude jediným kritériem ekonomický rozvoj).

Modely pak ukazují, že v případě celosvětového důrazu na snižování emisí se oteplení do konce století dostane na hodnotu zhruba 1,4 stupně Celsia. V případě, kdy se emise skleníkových plynů budou celosvětově i nadále zvyšovat, oteplení může do konce století dosáhnout hodnoty 4,4 stupňů Celsia. Hladina oceánů se pak do roku 2100 zvedne o 28 cm až 1,9 metru v závislosti na socioekonomickém scénáři.

V České republice by se teplota v závislosti na scénáři měla zvýšit do konce století zhruba o 2-4 stupně Celsia oproti současnosti, což povede k trojnásobnému množství tropických dnů v létě a výrazné snížení mrazivých dnů a sněhových srážek v zimě. Četnost a intenzita extrémních jevů jako jsou sucha, nebo naopak povodně, se také budou zvyšovat.

Co bude dále?

Dnes vydaná souhrnná zpráva o fyzikální podstatě změny klimatu je pouze první částí 6. souhrnné zprávy IPCC. Její druhá část, která se týká dopadů změny klimatu na ekosystémy a lidskou společnost, a třetí část, která se týká poznání o možnostech zastavení změny klimatu, budou zveřejněny na jaře příštího roku.

Mezitím se ještě v listopadu tohoto roku odehraje ve skotském Glasgow celosvětová klimatická konference COP26, na které budou vládní představitelé jednotlivých zemí prezentovat své nové či revidované plány na snižování emisí skleníkových plynů a budou jednat o mezinárodní spolupráci v této oblasti. Dnes vydaná část 6. souhrnné zprávy IPCC bude přitom politikům sloužit jako jeden z hlavních podkladů pro rozhodování.

Zdroj: Tisková konference k vydání 6. souhrnné zprávy IPCC, Fakta o klimatu
Úvodní obrázek: Sentinel-6 Michael Freilich Sea Surface Height, NASA Earth Observatory