Tito tvorové byly povětšinou vždy považování za mírumilovné býložravce. Měřili až 3 metry a vážili zhruba 2 tuny. Jejich vyhynutí pravděpodobně souvisí s příchodem moderního člověka na americký kontinent.

Chemická analýza fosilních zbytků (chlupů) tohoto zvířete však naznačila, že rostliny nemusely tvořit veškerou jejich stravu. Vědci porovnali dva různé druhy lenochodů- druhy Mylodon darwinii z Chile a Nothrotheriops shastensis ze Severní Ameriky. Tým je porovnal se vzorky žijících lenochodů, mravenečníků a dalších moderních všežravců.

Mylodon darwinii  mohl být oportunistický mrchožrout. Naznačují to chemické analýzy zbytků srsti z nalezených fosilií lenochodů. Mršiny mohly pro tohoto živočicha představovat vítané zpestření jídelníčku v dobách ledových.

Poměry izotopů dusíku získané z fosilních zbytků se mohou velmi lišit na základě různých zdrojů potravy a různých ekosystémů. Čím je zvíře výše v potravinovém řetězci, tím více má v těle uloženo aminokyseliny glutamin. Ta se nejvíce vyskytuje v kosterním svalstvu, ze kterého se do organismu při konzumaci masa dostává. Vegetariánství má na druhé straně malý vliv na hodnoty dusíku v jiné aminokyselině, fenylalaninu. Porovnáním izotopů dusíku ve dvou aminokyselinách nalezených v srsti lenochodů byli vědci schopni eliminovat vlivy ekosystému a zaměřit se na pozici v potravinovém řetězci.

Zjištění potvrzuje, co si vědci mysleli o pravěkých zvířatech. Vědci předpokládali, že tito tvorové byli býložravci. Bylo to částečně proto, že všech šest moderních druhů lenochodů je potvrzenými vegetariány a částečně pro to, že zuby a čelisti obřích pozemních lenochodů nebyly uzpůsobeny k lovu nebo silnému žvýkání a trhání stravy.

Mylodon darwinii mohl zvládnout zkonzumovat maso již mrtvého jiného tvora. Vědci dodávají, že tento druh by zaplnil prázdnou ekologickou niku mrchožrouta na území pravěké Jižní Ameriky.

Zdroj: Science News
Zdroj úvodního obrázku: Ignacio Hernandez