Původní stromy, které jsou dobře přizpůsobené místním podmínkám, odolávají škůdcům a chorobám. Mezi takové druhy patří palisandr (Dalbergia retusa). Jeho dřevo má vyšší cenu než dřevo teakové, protože má vynikající akustické vlastnosti a vyrábí se z něj hudební nástroje. Palisandr ale umí obohacovat půdu kolem sebe, patří (stejně jako teak) do čeledi bobovitých rostlin (Fabaceae), umí vázat atmosférický dusík, který přemění na hnojivo pro sebe a okolní stromy. Navzdory jeho ceně se palisandr pěstuje jen zřídka a je více pytlačen z chráněných oblastí.
Dalším takovým původním druhem stromu je Terminalia amazonia – amarillo (Pozn.: amarillo je anglický výraz, v češtině pro tento strom název není, v textu se proto vyskytuje pojem amarillo). Tento rychle rostoucí strom s tvrdým dřevem ale nikdy nebyl testován, jak bude prospívat ve společné výsadbě s teakem a palisandrem. Předchozí studie předpovídaly, že v kombinaci s teakem nemusí jiné druhy růst, protože teak potřebuje hodně vody a vylučuje chemické látky, které omezují růst jiných rostlin.

V rámci projektu ‘700-hectare Agua Salud experiment’, největšího pokusu o opětovné zalesnění panamského průplavu, vědci v roce 2008 vysadili 30 hektarů teaku. Výsledky z let 2013 a 2016 potvrdily, že se teak v půdách chudých na živiny v centrální Panamě nevyvíjel dobře. V zájmu zlepšení ziskovosti a ekosystémových služeb plantáže, vysadili vědci v roce 2015 mezi teakové stromy sazenice palisandru a amarilla, to zvýšilo druhovou bohatost lesa.
Zvyšováním rozmanitosti na této kontinentální křižovatce je pravděpodobné, že smíšená výsadba zlepší vodní hospodářství, které je rozhodující pro provoz Panamského průplavu – protože povodně i sucho ohrožují infrastrukturu průplavu a přepravu zboží – spolu s potenciálem pro lepší ochranu jaguárů, stěhovavých ptáků a jiných zvířat. Samostatně pěstovaný teak nemusí zvýšit schopnost půd absorbovat více vody během bouřek a uvolňovat ji během suchých období (efekt houby), ale smíšená výsadba teaku s jinými původními dřevinami (palisandr, amarillo) může tuto cennou ekosystémovou službu (zadržování vody) zefektivnit.
Zdroj: phys.org
Původní studie: https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11056-020-09801-6
Titulní fotografie: Ovidiu Craciun (dreamstime.com)


Michal Barták
Studuji biologii na Univerzitě Karlově, zajímám se o opylování rostlin hmyzem v tropech. Rád se učím, rád cestuji daleko za přírodou, hraju na klavír, tancuju a snažím se psát. Mám fretku a papouška.
sledovat :
Vstup do diskuze