Každý den se rozhodujeme o tom, co si dát k snědku. Někdo volí zeleninu, jiný chipsy. Tato rozhodnutí však nemusí být pouze naše. Výzkum University of Pittsburgh na myších ukázal, že mikrobi žijící ve střevech ovlivňují, co si dá jejich živočich k jídlu.

„Všichni známe to nutkání – někdy máte pocit, že potřebujete sníst salát, jindy zase máte chuť na maso,“ řekl Kevin Kohl, odborný asistent na katedře biologie na Kenneth P. Dietrich School of Arts and Sciences. „Naše práce ukazuje, že zvířata s různým složením střevních mikrobů volí různé druhy stravy.“

Přestože myšlenka, zda mohou mikrobi ovlivnit naši preferovanou stravu, je probírána mezi vědci již několik desetiletí, nebyla nikdy přímo testována na zvířatech větších než octomilka. Aby tuto otázku prozkoumali, nasadili američtí výzkumníci třiceti myším, které postrádaly střevní mikroflóru, koktejl mikroorganismů ze tří druhů divokých hlodavců s velmi odlišnou přirozenou stravou.

Dvojice zjistila, že si myši v každé skupině vybíraly jídlo bohaté na různé živiny, což ukazuje, že jejich mikrobiom změnil preferovanou stravu. Vědci před pár dny zveřejnili svou práci v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

I když myšlenka mikrobiomu ovlivňujícího naše chování může znít jako přitažená za vlasy, pro vědce to není žádné překvapení. Naše střeva mozek neustále komunikují, přičemž určité druhy molekul fungují jako prostředníci této konverzace. Tyto vedlejší produkty trávení signalizují, že snědli dostatek jídla nebo možná, že potřebujete určité druhy živin. Mikrobi ve střevech mohou produkovat některé z těchto molekul, potenciálně obsadit komunikační linku a změnit význam zprávy tak, aby pro ně byl přínosem.

Jeden takový posel bude známý každému, kdo si někdy musel zdřímnout po pořádném obědě, třeba po krůtě se zelím a knedlíkem. Jedná se o tryptofan.

„Tryptofan je esenciální aminokyselina, která se běžně vyskytuje v krůtím mase, ale je produkována také střevními mikroby, Když se dostane do mozku, přemění se na serotonin, což je signál, který je důležitý pro pocit sytosti po jídle," dodává Biran Trevelline, postdoktorand na Cornell University a spoluautor studie. "Nakonec se přemění na melatonin a pak se cítíte ospalí."

Ve své studii Trevelline a Kohl také ukázali, že myši s různými mikrobiomy měly různé hladiny tryptofanu v krvi, a to ještě předtím, než dostaly možnost zvolit si jinou stravu. Ty s větším množstvím molekul tryptofanu v krvi měly také více střevních bakterií.

Než však začneme nedůvěřovat vlastnímu úsudku, je potřeba více vědecké práce. Tým  ještě neměl šanci otestovat svou myšlenku na lidech, ani neměřil význam mikrobů při určování stravy ve srovnání s čímkoli jiným.

"Mohlo by se stát, že to, co jste snědli přechozí den, je důležitější než jen mikroby, které máte," dodal Kohl. "V experimentu na lidech by bylo potřeba zohlednit mnohem více faktorů. Jedná se ovšem o zajímavou myšlenku.

Více o mikrobiomu na CZECHSIGHT:

Upravené bakterie chrání střevní mikroflóru před antibiotiky
Nová geneticky upravená bakterie vylučuje enzym, který štěpí antibiotika ve střevě dříve, než může léčivo poškodit jiné mikroby.
Láska prochází žaludkem, úzkost střevem
Poslední roky výzkumu přináší nespočet důkazů o tom, že naše soužití s mikroorganismy hraje důležitou roli v řadě onemocnění, a to včetně těch duševních. Nejnovější studie z dílny amerických vědců našla u myší spojitost mezi střevními bakteriemi a úzkostmi.

Originální publikace: Proceedings of the National Academy of Sciences (IF 9.57)

Zdroj: University of Pittsburg, Pittwire

Obrázek: Thomas Kelley via Unsplash