Senná rýma nastává, pokud alergeny, jako je pyl nebo plíseň, vyvolají u pacienta přehnanou imunitní odpověď. Tato zánětlivá reakce v nosních průchodech vede ke svědění, kýchání a vytékání hlenu.
V rámci aktuální studie vědci analyzovali složení mikrobiální populace v nose 55 lidí, kteří mají sennou rýmu, a jako kontrolu 105 lidí, kteří jí netrpí. Nosní mikrobiom lidí se sennou rýmou vykazoval menší rozmanitost, zároveň obsahoval nápadně větší podíl komenzální bakterie druhu Streptococcus salivarius ve srovnání s kontrolou. Studie čínských a amerických vědců byla uveřejněna v prestižním odborném časopisu Nature Microbiology.
„S. salivarius byl 17krát častější v nose alergiků než v nose lidí bez alergie,“ říká Michael Otto, molekulární mikrobiolog z Národního institutu pro alergie a infekční nemoci v Bethesdě, Maryland. „Zdá se, že tato nerovnováha hraje roli v dalším rozvoji příznaků alergie. V laboratorních experimentech s buňkami vystýlajícími dýchací cesty, jež byly vystaveny alergenu, přítomnost S. salivarius posílila buněčnou produkci proteinů, které podporují zánět.“
A proč k tomu dochází? Protože streptokok má rád, když máte rýmu!
Jedním z hlavních, nepříjemných příznaků senné rýmy je nadměrný výtok z nosu. Vědci zjistili, že S. salivarius mnohem lépe adheruje (váže se) k buňkám sliznice dýchacích cest, které jsou vystavené alergenu a nasycené hlenem. Touto svou vlastností se liší od ostatních bakterií, které dýchací cesty kolonizují společně s tímto streptokokem.
„Zdá se, že těsný kontakt mezi bakteriální buňkou a buňkou sliznice je tím, co dělá tento rozdíl. V takovém případě jsou totiž antigeny S. salivarius (obecně složky buněčné stěny přítomné u všech bakterií, které mohou vyvolat zánět) dostatečně blízko lidským buňkám. Díky tomu mohou uplatnit svůj účinek na buňky – tedy vyvolat zánět,“ říká Michael Otto.
Odhaduje se, že senná rýma, která narušuje každodenní aktivity a narušuje spánek, postihuje ve Spojených státech až 30 procent dospělých. „Tento výzkum otevírá dveře budoucím studiím zaměřeným na tyto bakterie, které by mohly být cílem potenciálních nových způsobů léčby senné rýmy,“ říká Mahboobeh Mahdavinia, lékařka a vědkyně zabývající se imunologií a alergiemi na Rush University Medical Center v Chicagu, která se na studii nepodílela.
„Nicméně to nebude tak jednoduché. Je totiž potřeba zajistit, aby léčba zaměřená na S. salivariusnezasahovala zároveň i „dobré“ bakterie, které běžně žijí v nose každého z nás,“ dodává doktorka Mahdavinia.
Michael Otto, jeden z hlavních autorů studie, to však vidí optimisticky. „Proteiny na povrchu S. salivarius, které jsou důležité pro jeho schopnost vázat se na lidské buňky pokryté hlenem, bude zřejmě možné specificky zacílit. Bakterie se vážou na proteiny zvané muciny, které se nacházejí ve slizkém tekutém hlenu. Budeme-li dále studovat povrchové proteiny S. salivarius, které tuto vazbu zprostředkovávají, je zde potenciál, že nalezneme specifické metody k blokování této adheze, čímž negativně postihneme bakterii.“
Originální publikace: Nature Microbiology (impact factor 30,96)
Zdroj: Science News
Zdroj titulního obrázku: wayhomestudio, Freepik
Na CZECHSIGHT si můžete přečíst i další články zaměřené na imunitní systém:
Michaela Novotná
Martina Csomová
Vstup do diskuze