Doby, kdy se na našem území propaloval rift z hlubin Země, jsou již dávnou geologickou minulostí. Jeho pozůstatky nalezneme ve tváři krajiny dodnes. České středohoří, Doupovské hory a další kopce vznikly právě touto činností, která u nás probíhala především v období třetihor (neogénu).

I když se rift dále nerozšiřuje, stále je tektonicky aktivní a menší zemětřesení na něm probíhají stále. Jmenuje se Ohárecký rift a táhne se téměř přes celé severní a severozápadní Čechy, přesněji od severu Bavorska až za Žitavu do Polska. Na českém území se dále nachází ještě další zlomy a oblasti, ve kterých můžou zemětřesení vzniknout.

Samostatnou kapitolou příčiny vzniku zemětřesení je lidská činnost. Známé jsou důlní otřesy vzniklé výbuchy metanu v dolech na černé uhlí na Ostravsku a Karvinsku. Ty však dosahují většinou malých intenzit. Vzácně se klasické zemětřesení způsobené tektonikou objeví i v těchto oblastech.

V posledních dnech roku 2020 postihla Chorvatskou série několika silných zemětřesení. Nejsilnější otřes dosáhnul hodnoty přes 6 stupňů richterovy stupnice. Toto silné zemětřesení zaznamenaly seismologické stanice ve velké části Evropy, ale také lidé ve svých domovech po celém Česku.

Otřesy (ať již tektonického nebo antropogenního původu) se často projevují jen ve vyšších patrech panelových a jiných domů. Hodně záleží také na typu podloží, kdy se nejlépe šíří zemětřesné vlny měkčím substrátem nebo horninou. Před dvěma lety způsobil důlní výbuch v polském dolu na měď v Lubinu otřesy, které nejvíce pocítili obyvatelé Libereckého a Ústeckého kraje. Zajímavostí je, že se důl nachází více jak 100 kilometrů od českých hranic.

Existuje mnoho druhů zemětřesení. Na Českém území se můžeme setkat jen s těmi vzniklými v malých hloubkách (kolem 10 kilometrů) a lidskou činností v dolech. Nutno podotknout, že při nich zpravidla nedochází k velkým škodám. Dovedou maximálně rozhoupat lustr, udělat prasklinu ve zdech domů a vyvolat diskuze na sociálních sítích.

Zdroj úvodního obrázku: Arisa Chattasa