Vědci z University of California – San Francisco ve svém nedávném výzkumu odhalili, že ženy s Alzheimerovou chorobou se dožívají vyššího věku a s mírnějšími příznaky, než jejich stejně nemocní mužští protějšci. Může za to podle nich gen KDM6A umístěný na pohlavním chromozomu X. Jedna velice silná varianta tohoto genu, kterou mají některé ženy, ale i muži, navíc zaručuje člověku obzvlášť silnou ochranu před důsledky tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, jakými jsou poruchy paměti, učení a poznávacích funkcí.

Geny lokalizované na pohlavních chromozomech X jsou u žen přítomné ve dvou kopiích, každá na jednom chromozomu. A ačkoliv je známo, že exprese většiny genů je na jednom chromozomu X u žen potlačena, některé geny se tomuto pravidlu vymykají. Ženy mají tím pádem dvojnásobné množství proteinů, které jsou těmito speciálními geny kódovány.

Proteinový produkt již zmiňovaného genu KDM6A do této specifické skupiny patří, a jelikož se v mozku podílí na složitých funkcích, jako je např. učení, dalo by se říci, že čím více ho máme, tím lépe. Navíc byla objevena jedna obzvlášť aktivní varianta tohoto proteinu, která se celosvětově nachází asi u 13 % žen a 7 % mužů. Díky dvěma X chromozomům mají tak ženy vyšší šanci, že jsou nositelkami jedné, nebo dokonce dvou kopií této vysoce protektivní varianty.

Aby vědci zjistili více o tomto zajímavém fenoménu, provedli sérii experimentů na myších. Ukázali, že i mozky myších samiček obsahovaly více KDM6A proteinu než mozky samečků a že byl tento protein výrazně produkován v oblasti mozku zvané hipokampus. Ta je kritická pro paměť a učení a bývá při Alzheimerově chorobě postižena jako jedna z prvních. Když neurony ze samičích a samčích mozků myší vystavili zvýšeným dávkám amyloidu beta, který je jedním z toxických produktů Alzheimerovy choroby, samčí neurony umíraly dříve. Tento jev byl však eliminován, když u samčích neuronů zvýšili produkci KDM6A pomocí genetických modifikací. Myší samečci se zvýšenou hladinou tohoto proteinu si také vedli lépe v testech prostorové paměti a učení. Je tedy možné, že mozek produkuje tento protein hlavně v oblastech, které jsou zákeřnou chorobou napadány nejvíce a díky tomu se jí účinněji brání. Pomocí cíleného zvýšení produkce proteinů, jako je právě KDM6A, bychom tak možná mohli v budoucnu dosáhnout vyšší odolnosti vůči Alzheimerově chorobě a dalším neurologickým chorobám.

Jak vysvětluje Jennifer Yokoyama, PhD z výzkumného týmu UCSF, je zatím velmi málo známo o tom, jak výrazně podmiňuje genetika rozdíly v náchylnosti mužů a žen k neurodegenerativním onemocněním. Jelikož je velmi obtížné porovnávat tak rozdílné chromozomy, jako jsou pohlavní chromozomy X a Y, často zůstávají ve výzkumu těchto chorob mimo hru a jsou nahrazeny odlišnými studiemi. Výsledky jejich práce však ukazují, že by do budoucna mohlo být přeci jen zajímavé začít jim věnovat větší pozornost.

Zdroj: ScienceDaily

Zdroj titulní fotografie: Eberhard Grossgasteiger, Unsplash

Originální publikace: https://stm.sciencemag.org/content/12/558/eaaz5677.short