První vylovení živé latimérie podivné u jižní Afriky v roce 1938 způsobilo poměrně velký rozruch. Myslelo se totiž, že tyto ryby vyhynuly před 65 miliony let, při masovém vymírání v křídě. Latimérie podivná následně získala titul živoucí fosilie díky její anatomii, která zůstala téměř identická s fosilním záznamem.
Vědci objevili, že africká latimérie podivná (Latimeria chalumnae) získala před 10 miliony let 62 nových genů pomocí kontaktu s jinými druhy organismů. Zajímavé ale je, jak tyto geny vůbec vznikly. Jejich sekvence naznačují, že jsou odvozené od transpozonů.
Transpozony jsou semiparazitické sekvence DNA, které dokáží měnit svou pozici v genomu a kopírovat se. V přírodě hrají roli v evoluci genomů a výsledky studie ukazují jejich efekt na geny.
Vědci sice neví, co zmíněných 62 genů dělá, jakou mají funkci, ale mnoho z nich kóduje DNA vázající proteiny. Pravděpodobně také hrají roli v genové regulaci (vypínání a zapínání genů, tedy ovlivnění genové exprese), kde jsou i malé změny evolučně významné. Kromě toho jsou geny zapínány nebo vypínány napříč orgány latimérie, pro které existují data, různě. To naznačuje, že mají své role, které jsou tkáňově specifické.
Překvapivé je, že mají tito mořští predátoři mezi obratlovci těchto od transpozonů odvozených genů velké množství a podle autora studie jim titul živoucí fosilie nepřísluší. Říká, že se tyto lalokoploutvé ryby sice mohly vyvíjet pomalu, ale rozhodně se nejedná o fosilie.
Transpozony se do jejich genomu dostaly, podle studie, horizontálním přenosem. To sice neobjasňuje původ těchto sekvencí, ale od ostatních druhů živočichů je známo, že se mohou do genomu dostat přes parazitismus. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že byly během evoluční historie tyto transpozony vneseny do genomu latimérie vícekrát.
Podle mého názoru je ale další výzkum k potvrzení studie publikované v časopise Molecular Biology and Evolution na místě. Latimérie jsou velmi vzácné a k vědeckým účelům se využívají ti jedinci, kteří jsou nechtěně vyloveni rybářskými loděmi.
Zdroj: phys.org, Autor titulní fotografie: Bruce Henderson
Studie: https://academic.oup.com/mbe/advance-article/doi/10.1093/molbev/msab007/6129264
Michal Barták
Studuji biologii na Univerzitě Karlově, zajímám se o opylování rostlin hmyzem v tropech. Rád se učím, rád cestuji daleko za přírodou, hraju na klavír, tancuju a snažím se psát. Mám fretku a papouška.
sledovat :
Vstup do diskuze