I hodiny po smrti jsou některé buňky lidského mozku stále naživu a aktivní. Podle nové studie, provedené na University of Illinois Chicago, některé buňky dokonce svou aktivitu zvyšují a rostou. Ve své práci, publikované v časopise Scientific Reports, vědci analyzovali genovou expresi v čerstvé mozkové tkáni, která byla získána během rutinní operace mozku a to několikrát po jejím odstranění. Díky tomu mohli simulovat smrt a procesy, které bezprostředně po ní následují. Ke svému překvapení zjistili, že se genová exprese v některých buňkách po smrti skutečně zvýšila.

Tyto "zombie geny", tedy ty, u kterých v posmrtné etapě došlo k nárůstu exprese, byly spojeny s takzvanými gliovými buňkami, o kterých jsme již v minulosti psali. Tyto buňky, jinak také zvané "neuroglie", zastávají v mozku řadu funkcí. Například poskytují oporu a výživu neuronům, nebo obranu. Vědci zjistili, že gliové buňky rostou ještě mnoho hodin po smrti.

"To, že se neuroglie po smrti zvětšují není příliš překvapivé. Zprostředkovávají totiž zánět a jejich úkolem je tedy jakýsi buněčný "uklidit"," vysvětluje doktor Jeffrey Loeb, jeden z autorů nové práce.

Leob a jeho tým provedli experiment na všech lidských genech po dobu 24 hodin. Zjistili, že přibližně 80% analyzovaných genů zůstalo po celou dobu relativně stabilních a jejich exprese se příliš nezměnila. Mezi ně patřily geny spojené se zmíněným "úklidem". Další skupina, aktivní zejména v neuronech a související s myšlením a pamětí, několik hodin po smrti degradovala. Třetí skupinou byly ony "zombie geny", které se ruku v ruce s poklesem aktivity druhé skupiny probudily k životu. Genová exprese těchto genů vyvrcholila přibližně po 12 hodinách od okamžiku smrti.

"Většina studií doposud předpokládala, že po smrti dojde ke kompletnímu zastavení veškerých buněčných procesů. My však zjistili, že tomu tak není," dodává Loeb. Výsledky práce budou důležité pro výzkum léčby běžných poruch, jako je autismus, schizofrenie nebo Alzheimerova choroba, které doposud pracovaly s touto představou a posmrtnou genovou expresi nijak nezohledňovaly.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41598-021-85801-6

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulního obrázku: K_E_N, iStock.