Kůň Převalského je jeden ze tří druhů, vedle gaura a bantenga (což jsou dva ohrožené druhy tura, naklonované počátkem tisíciletí), které kdy v Zoo v San Diegu naklonovali. Po 40 let byly buňky hřebce koně Převalského zmrazené v čase při teplotě -196 °C.
Nyní vědci buňky oživili a jednu z nich spojili s neoplodněným vajíčkem koně domácího. Vědci odstranili z vajíčka jádro, tedy tu část buňky, která nese jeho DNA a proto téměř veškerý genetický materiál pocházel z hřebce koně Převalského. Tým poté transplantoval vajíčko zpátky do klisny, která posloužila jako náhradní matka. Je to stejná metoda, která se použila při klonování ovce Dolly v roce 1996 a od té doby se mimo jiné používá ke klonování skotu, koček, jelenů a koní.
Proč se vlastně vědci rozhodli koně naklonovat? Kůň Převalského je pochází se střední Asie, už jednou v přírodě vyhynul a stále je kriticky ohrožený s pouze asi 2000 posledními žijícími jedinci. Je zjevné, že genetická rozmanitost (diverzita genů, které se mohou předávat dál) tohoto druhu se značně omezená. Každý žijící kůň Převalského je příbuzný s 12 divokými předky. To pro žádný druh nevěští nic dobrého, protože přizpůsobení se změnám podmínek a boj proti novým chorobám vyžaduje genetickou rozmanitost. Klon se vzácným genetickým materiálem může tedy druhu pomoci zvýšit jeho genetickou rozmanitost.

Přirovnejme to ke člověku. Každý z rodičů (jakéhokoliv druhu) předá potomkovi asi polovinu svého genetického materiálu. Pokud máte sourozence, pravděpodobně bude mít alespoň část genetického materiálu právě z té poloviny, kterou jste vy nedostali. A čím více sourozenců máte, tím více DNA předali vaši rodiče budoucím generacím.
Předkové tohoto konkrétního hřebce, jehož buňky se použily pro klonování, se nereprodukovali tolik, jako ostatní koně Převalského, takže zde byly vzácné kousky DNA, které ostatním jeho druhu z velké části chyběly. Ty by byly navždy ztraceny, pokud by se nenašel nějaký způsob, jak jimi genetický materiál druhu obohatit — předat dalším generacím.
Naklonovaný kůň Kurt, který se narodil 6. srpna stále potřebuje alespoň další rok se svou náhradní matkou. Musí naučit, jak komunikovat s ostatními. Poté bude umístěn do Safari Parku ke 14 dalším koním Převalského. Vědci zoologické zahrady doufají, že zplodí zdravé potomky, které se jednoho dne budou moci vrátit do volné přírody.
Zdroj: phys.org, Zdroj titulní fotografie: Robert Harding Picture Library


Michal Barták
Studuji biologii na Univerzitě Karlově, zajímám se o opylování rostlin hmyzem v tropech. Rád se učím, rád cestuji daleko za přírodou, hraju na klavír, tancuju a snažím se psát. Mám fretku a papouška.
sledovat :
Vstup do diskuze