Vědci se zaměřili na tři hlavní kritéria stárnutí: roky prožité bez onemocnění, celková délka života a extrémně dlouhé dožití některých dobrovolníků. Během analýzy došlo k určení 10 klíčových oblastí genomu, které jsou spojené s délkou života a zároveň se účastní metabolismu železa. Velmi jednoduše pak lze říct, že vyšší hladina železa v krvi, zvyšuje riziko časného úmrtí.

"Jsme nadšeni z našeho zjištění. Pokud by byla hladina železa v těle důsledněji hlídána, znamenalo by to prodloužení celkové doby života. Zároveň by mohla pomoci předejít komplikacím spojeným se stárnutím. Rovněž mohou naše poznatky o metabolismu železa přinést nový pohled na dopady konzumace červeného masa a její souvislost se zvýšeným počtem úmrtí spojených se srdečními chorobami," ríká datový analytik, Paul Timmers, z Univerzity v Edinburghu.

Jak výzkumníci poznamenali, geneticky podmíněné faktory mají asi 10% vliv na délku života a kvůli tomu je poměrně složité vybrat ty geny, které nesouvisí s vnějšími faktory ovlivňujícími zdraví, jako je pití alkoholu nebo kouření. Výhodou studie proto je její obrovský rozsah.

I přesto, že jsou vědci stále v rané fázi výzkumu metabolismu železa a jeho vlivu na stárnutí, už teď se mohou zaměřit na léky snižující úroveň železa v krvi a jejich dopad na délku života. Vedle zmíněného je hladina železa kontrolována dietou a byla spojena s některými nemocemi, které doprovází stárnutí, jako je např. Parkinsonova choroba nebo onemocnění jater.

"Naším zásadním cílem je zjistit celkovou regulaci stárnutí a možnosti prodloužení celkové doby tzv. zdravého života," říká Joris Deelen, bioložka z Max Planck Institute for Biology of Ageing. "Zmíněných 10 oblastí genomu, které jsme ve studii popsali, jsou zajímavými kandidáty pro realizaci našeho cíle."

Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41467-020-17312-3; ScienceAlert
Foto: Rod Long, Unsplash